Suchý pilinový záchod

Chtěl bych se tady podělit o naše osobní zkušenosti s tímto typem záchodu. Není to žádný odborný článek a proto hledejte informace dál. Nejvíce informací obsahuje asi tahle kniha od Josepha Jenkinse Humanure Handbook, která je již přeložena do ČJ ZDE.

Náš záchod byl umístěn v interiéru. Co se týká hodně diskutovaného zápachu, tak není o nic větší než při užívání splachováku. Není separační, takže vše jde do jednoho kbelíku. Zápach z moči je nulový, protože piliny veškerou vodu dost dobře absorbují. Vynášení a výměna je u naší čtyřčlenné rodiny 1x za 5-7 dnů (ve věku dětí 5 a 7 let) a 4-5 dnů (o čtyři roky později). Poměr je jeden kbelík odpadu na 1 kbelík pilin. Roční množství veškerého odpadu ze záchodu je asi 1 m3.

Šetříme cca 30% vody a odpadní vody. Nevýhoda je pro lidi, kteří se štítí vlastního odpadu, protože s ním přijdete určitě do styku, pro ty to není! Jinak jsme maximálně nadšeni. Ta trocha práce za čas stojí za to.

Tady jsem konečně sepsal moji oficiální verzi technologie, jak ji vidím já a jak jsme ji také používaly celých 5 let do prodeje domu.

Technologie pilinové toalety

Pilinová toaleta svým použitím je velice podobná suchému záchodu. Rozdíl je v tom, že je u ní řešeno následné zpracování vzniklého odpadu. Hlavní ekonomickým, ale i ekologickým pozitivem je nepoužívání na splachování vody. Domácnost tím sníží spotřebu vody a následně vznik odpadní vody o cca 30-35%. Další rozdíl mezi suchou a pilinovou toaletou je to, že odpad se shromažďuje v nádobě (kbelíku pro lepší následnou manipulaci), nikoliv ve vykopané jámě nebo na hnojišti.

Aby toaleta nezapáchala, používají se po každém použití piliny jako absorbent přebytečné vody (vlhkosti). Nejvhodnější jsou piliny z pořezu syrového dřeva na pile. Výhoda těchto pilin je snadná dostupnost a hlavně nízká prašnost. Spotřeba se pohybuje pro 4člennou rodinu 300l/2-3 měsíce. Nádoba na odpad o objemu 40 l vydrží rodině 5-7 dnů (ve věku dětí 5 a 7 let) a 4-5 dnů (ve věku dětí 9 a 11 let) a je na zasypání potřeba asi 25 l pilin.

Po naplnění nádoby se tato nádoba může ještě jednou zasypat pilinami, aby se do nich absorbovala zbylá vlhkost a vymění se za novou. Uzavře se prodyšným uzávěrem, který ale zabrání vniknutí dešťové vody do nádoby a umístí se na vyhrazené místo poblíž kompostu na dobu dvou až tří týdnů. Během této doby stále dochází k odpařování vlhkosti a navíc je to období, kdy je odpad osídlen nejen mikroorganizmy, ale také hmyzem, který započne přirozené zpracování odpadu. Po třech týdnech se nádoba vysype na speciální kompost, který je pro tento druh odpadu speciálně určen. Nedoporučuje se míchat jej se zahradním odpadem hlavně z důvodu doby kompostování, která by neměla být kratší než dva roky. Kompost (kompostér) připravíme tak, že na rovnou zem položíme po celé ploše kartonový papír jako separační vrstvu. Na ni ze čtyř starých palet vyrobíme jednoduchý kompostér o vnitřní ploše cca 1×1 m. Doplníme mezery mezi prkny tak, aby nebyly větší než 3 cm. Na kartonový papír navrstvíme cca 10 cm sena nebo slámy a na ni navrstvíme odpad. Jednotlivé vrstvy proložíme opět senem nebo slámou. Vrstva odpadu by neměla být vyšší než 10 cm, aby nedocházelo  k anaerobnímu kvašení a zároveň aby hmyz měl dobrý přístup k odpadu. Kompostér by možná stálo za to zastřešit jednoduchou stříškou po dobu prvních 6 měsíců, aby nedocházelo ke splavování do půdy.  Po šesti měsících je možné střechu oddělat a kompost přeházet na nové místo. Zralost kompostu je možné stanovit jednoduchým testem toxicity kompostu.  Zjistíme to z klíčivosti semen Řeřichy seté na vatové podložce napuštěné kompostovým výluhem a srovnáváme ji z klíčivostí na destilované vodě. Do 60% klíčivosti je kompost ještě toxický, do 80% je použitelný a nad 80% klíčivosti je kompost zralý. Objem odpadu  4členné rodiny se za jeden rok se pohybuje kolem 0,75-1 m3.

Dalším možným použitím odpadu by mohla být náplň do domácího bioplynového reaktoru. Odpad je použitelný v okamžiku výměny kbelíků, bez následných kroků. Tuhle technologii jsem zatím nevyzkoušel a její výtěžnost bude velice malá, ale mám to na seznamu experimentů. Inspirace třeba zde.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ostatní technologie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

57 komentářů u Suchý pilinový záchod

  1. ivan vosecý napsal:

    ahoj Honzo chystám se stavět slaměný dům a už rok si připravuji materiály atd , teď jsem narazil na tvoje stránky a rád bych se s tebou domluvil na nějaké spolupráci . Na jaře bych chtěl začít stavět duben květen… pojem asistovaná stavba je mi velice sympatický…….. jak jseš na tom v létě ?

    • Honza napsal:

      Ahoj Ivane, urcite spolecne najdeme nejakou cestu. Prace na pristi rok mam hodne, ale nic neni na 100%, takze pocitam s nejakymi mezerami. Jeste budu delat program, takze se s tebou spojim a promluvime si o tom. Zatim se mej. Honza

  2. Zlý chleba napsal:

    Dobrý den,

    tento nápad mě velice zaujal, jednak kvůli šetření pitné vody, ale taky kvůli hnojení. Mám jen jediný dotaz – kam dáváte použité toaletní papíry ? Přímo do záchodu nebo máte nějakou jinou nádobu ? Pokud ano co s tím odpadem potom děláte ? Děkuji

    • Honza napsal:

      Dobrý den Karle,
      toaletní papír hážeme normálně do kbelíku. Lze použít místo něj i trochu vody, tak jak se to dělá v některých zemích. Na záchodový kompost to putuje i s tím papírem. Zhruba po půl roce je to v takovém stavu, že žádný papír není v kompostu vidět.
      Zdraví Honza

  3. Štěpán napsal:

    Zdravím.
    Tato varianta záchodu mě velmi zaujala, jelikož si rekonstruuji loď jakožto přechodné bydliště, kam by se hodil kvůli spotřebě vody, prostoru…
    Jen se chci zeptat, zda nevadí, když se odpad nebude vynášet tak často(odhadem měsíc,možná dva).
    Děkuji

    • Honza napsal:

      Dobrý den!
      Přiznám se, že nemám zkušenosti s tak dlouhou dobou. Maximum je cca 14 dní. I když je pravda, že v zahradním záchodě stejné konstrukce byl kbelík nevynesen asi dva roky a nebyl žádný problém. Je třeba to dobře zasypat pilinami a je to.

      Zdraví Honza

  4. Zlý chleba napsal:

    Díra a vynášené odpadů z venku – jak je to s izolací ? Není tam příliš velký únik tepla ?

    • Honza napsal:

      Dobrý den, zadní vybírací dvířka jsou izolována 10 cm XPS. Izolace možná není extra, ale při 6000,- nákladech na topení to nikomu nevadí. Honza

  5. dany napsal:

    Dobrý deň.
    Mám záhradu s chatkou.Chcel som kúpiť chemické WC,ale Vaše riešenie je veľmi zaujímavé.Mám na Vás otázku,na čo slúži ten druhý(menší) otvor na obrázku č.8.
    Ďakujem za odpoveď.

    • Honza napsal:

      Dobrý den,

      Ten druhý otvor je do kbelíku na piliny. Z uživatelského hlediska je lepší, když se vše vyměňuje z venku. Nenosí se tak nepořádek do vnitřních prostor domu. V některých případech, pokud je na záchodě málo místa, je tam pouze jeden otvor a kbelík stojí před záchodem. Ale v těchto případech se i odpad většinou nosí přes dům. Asi nejmíň komfortní řešení je pytel s pilinami. Když je v něm málo pilin, tak se z něj špatně vybírají. Jsem rád, že jste se rozhodl pro pilinový záchod. Věřím, že s ním budete spokojen.

      Honza

  6. Tomáš Kramár napsal:

    Ahoj Honzo,
    moc díky za inspiraci, přesně takový záchod si chci letos postavit v rámci slaměného domu a nějak se mi nechtělo dělat díru do zdi pro vybírání zezadu, protože záchod bude blízko dveří, ale vlastně – jak teď vidím – je to tak jednoduché a účelné, že si to zadní vybírání udělám. Mám dotaz k tomu větrání: fakt není potřeba? Říkám si, že pro jistotu při stavbě rovnou vyvedu zdí pod stropem trubku, a kdyby to zapáchalo, časem větrání zprovozním. Tak ještě jednou dík za fotodokumentaci.

  7. Jana Piklová napsal:

    Dobrý den,
    Váš pilinový záchod mě velice zaujal a plánuji ho na zahradu. Jen mám jeden dotaz. Co znamená, že se nádoba uzavře prodyšným uzávěrem. Na obrázku ve druhé fázi je na nádobě umístěn nějaký kámen. Předpokládám tedy, že se odstraní případně plastové víko, který je na nádobě v čekací době 1 a na nádobu se položení ten kámen, nebo se nějak víko proděraví. Plastové víko je dle mého neprodyšné. Děkuji za upřesnění, toto mi z textu a obrázku nebylo jasné. Děkuji za odpověď

    • Honza napsal:

      Dobrý den Jano,

      Používám jako první krok plastová víka, aby nám kbelíky nezapáchali u vchodu. Pokud kbelíky ihned odvezete někam dozadu, můžete je vynechat. Ty černé desky jsou staré břidlicové kachle. Důležité je, aby se do kbelíku dostal hmyz, ale aby do nich nepršelo. Když budete mít přístřešek, tak ten vám velice dobře nahradí jak plastová víka, tak moje břidlicové kachle. S těma kachlema se dají kbelíky stohovat, ale nahradily by je i laťky mezi kbelíky.

      Pěkný večer přeje Honza

  8. klozety napsal:

    Ahoj Honzo,
    brouzdám po internetu, protože sháním vhodný záchod do naší nové koupelny a narazila jsem na tvůj blog. Musím se přiznat, že o pilinovém záchodě slyším poprvé. Já vybírám mezi wellness klozety (kombinace klasického splachováku a bidetu), a tak mi přišlo, že je to vlastně pravý opak toho, co máš ty. Doufám, že mě za to nesmažeš:)

    Každopádně máš můj obdiv!
    Zuzka

    • Honza napsal:

      Ahoj Zuzko,

      děkuji. Není důvod tě mazat, každý jde svojí cestou. O wellness záchodu jsem zase neslyšel já. Pošli mi prosím nějaký odkaz, třeba se inspiruji alespoň designem.

      Pěkný den přeje Honza

  9. Radim napsal:

    Ahoj, pilinový záchod určitě super, já jsem dal na zahradě přednost separačnímu a spokojenost je veliká. Koupil jsem set pro jeho stavbu od f. Separet, postavil vlastní bednu. Všichni obdivují hlavně to že ani v zimě polystyrenové prkýnko nestudí. V budoucím domě plánuji podobný, jen přidám odvětrání.

  10. Michal napsal:

    Bydlím ve stylu 18.stol, je to pohodlnější a méně složité. Lidé co se museli uživit, šetřili čas i síly, měli to vymakanější. Rekreanty vítám, je i místnost pro bydlení trvalejší. Po jaru pronajmu celé, jedu na jih, stavbu už jen krčkovou, peníze snad na skleník místo střechy…

  11. Pavol napsal:

    My pouzivame na chalupe kompostovaci zachod Mulltoa 20. Ziadny zapach, ekologicka prevadzka,… Tiez sa don sype zmes pilin a raseliny, alebo je mozne si zakupit originalnu zmes.

  12. luba napsal:

    Diky za vyborny napad.Jednoduchy a velmi prakticky.Mam drevenicu asi 100 rocnu ktoru som rozobral zlozil a teraz som na zaklade Vasho napadu vyriesil WC-ko.Diky moc.Ludo

  13. Zdeněk Němec napsal:

    ahoj,
    chtěl bych se zeptat na použití toho kompostu. Do záhonu asi vhodné není.
    díky
    Zdeněk

    • Honza napsal:

      Ahoj Zdeňku,

      my ho do záhonu používáme a nemáme s tím nejmenší problém. Jeho kvalita sice není nic moc, ale je to lepší, než to pustit do čističky. Používáme ho následovně: první rok vršíme, druhý rok leží bez povšimnutí. po dvou letech ho smícháme se zahradním kompostem a ještě rok necháme ležet. Potom to jde kompletně na záhon. Kompostovací plínky nekompostují, kompostovací sáčky kompostují dlouho, takže tři roky nestačí. Možná by pomohlo hodit je do kbelíku s vodou a nechat je tam ty tři roky.

      Pěkný den přeje Honza

  14. Jakub Bareš napsal:

    Ahoj,

    rád bych se zeptal, kam dáváte odpad z kuchyně a ze sprchy? Myslím tím vodu spojenou s mýdlem (šamponem, pastou) a olejem z vaření? Chceme v létě bydlet a tohle je něco, co nemáme vymyšlené.

    Díky.Jakub

  15. Ondřej Vavříček napsal:

    Zdravím,
    máte zkušenosti s legislativou? Máme v plánu již tento rok začít stavět slámový dům, máme jasno, že chceme kompostovací záchod, ale netušíme, jak se budou tvářit úředníci při schvalování. Setkali jste se s nějakými problémy?

  16. Defo napsal:

    Dobrý den.
    Z jakého důvodu by měla ventilace probíhat spíše vnitřkem budovy?
    Díky, Defo

    • Honza napsal:

      Dobrý den Defo,
      je to velice prosté. Pokud prochází ventilační roura venkem stavby, tak se v ní vzduch v zimním období ochladí a stéká do záchodu a mrzne vám zadek. Pokud jde vnitřkem, tak se naopak vzduch ohřívá, stoupá nahoru a ventilace funguje jak má.

      Pěkný večer přeje Honza

      • Mili napsal:

        Tak tato rada je nad zlato…je to jasný jak facka, když to čtu, ale asi bych to věděla taky až z rampouchem na zadku. Díky.

  17. Jirka napsal:

    Ahoj

    Měl bych prosbu. Paní na stavebním úřadě mi po roce přesvědčování do projektu chaty schválila wc http://www.ecoshop.cz/vyrobek/527/_venkovni-toalety/ , ale upozornila mne, že musím dořešit odpad pro dešťovou vodu. Nemáte radu, jak na dešťovku? Jestli stačí jen nádoba pro zachycení dešťovky nebo musí být něco ve smyslu septiku?

    Díky

    • Honza napsal:

      Ahoj Jirko,

      nevím proč je problém s dešťovkou, ale v záplavových oblastech, nebo v oblastech se špatnou vsakovací schopností půdy se musí dešťová voda řešit. Jímací nádrž by měla stačit s tím, že se bude vyvážet, nebo bude sloužit k zavlažování zahrady. Tohle v případě, že vsakování není možné. Pokud vsak je možný, tak stačí napsat v projektu, že dešťová voda bude vsakována na pozemku. To platí i o té nádrži na závlahu. Měla by stačit jen zmínka v TZ. Nádrž podle mě nemá určenou velikost.

      Pěkný den přeje Honza

  18. Martina napsal:

    Dobrý den,
    můžete prosím poradit, kde nejlépe pořídit 40l kbelíky, které máte ve fotogalerii?
    Děkuji,
    Martina

    • Honza napsal:

      Dobrý den Martino,

      nejlépe, když oslovíš nějakého malíře pokojů a domluvíš se s ním. Většinou jich mají spoustu a sami jich tolik nepotřebují. Jsou zdarma. Jinak v některých specializovaných stavebninách jsem je zahlédl za cca 100,-. Používám je také nové na med, takže včelařské potřeby je také cesta.

      Pěkný den přeje Honza

  19. Markéta napsal:

    Dobrý den,

    děkuji za inspirativní stránky. Jen ještě si nejsem jistá jak provozovat tento typ záchodu při menstruaci. Extra kyblík nebo to mícháte společně do kompostu?

    Děkuji za odpověď.
    Markéta

    • Honza napsal:

      Dobrý den Markéto,
      menstruace není nic špatného, takže se používat dá zcela normálně. Dávali jsme to na kompost bez rozdílu. Je ale třeba menstruační vložky dávat zvlášť, protože i když jsou kompostovatelné, tak se moc nekompostují. Dobré jsou pratelné vložky http://www.duhovykramek.cz/pro-zeny-a-maminky,18.html, které tento problém alespoň částečně vyřeší. Je to váš záchod a váš kompost, takže to na vás také záleží. Daleko nejhorší je antikoncepce nebo potom antibiotika. Pokud by nějaký problém občas nastal, tak se dá kbelík jednoduše vyměnit za nový. My jsme ten problém ale neměli.

      Pěkný den přeje Honza

      • Babeta napsal:

        Dobrý den,
        děkuji za spoustu informací a dobrý návod.
        To, co zmiňujete v této odpovědi, mě velmi zaujalo. Jak řešíte (řešil byste) situaci, kdy někdo z rodiny bere antibiotika?

        • Honza napsal:

          Dobrý den,

          antibiotika v rodině nepoužíváme, nebo jen nezbytně. Nejsme však schopni řešit návštěvy, takže to necháváme tak, jak to je. Rozhodně jich máme méně, než v jiných rodinách. Možná, kdyby jsme to řešily, tak bychom museli být na nějakých jiných práškách. Myslím, že se nic nemá přehánět.

          Pěkný den přeje Honza

  20. Jan Kutil napsal:

    Zdravím, supr rozvedení tohoto typu WC, opět mám v další věci jasno, ale rád bych se zeptal na jedno…

    Z výše uvedeného textu jsem pochopil, že do pilinového záchodu jde jak malá, tak velká potřeba. Byl jsem před časem na přednášce, kde přednášející mluvil o tom, že nevýhodou splachovacích záchodů je hlavně to, že se tam mísí moč a stolice v jedno, což vytvoří nepoužitelnou hmotu, kdežto odděleně se moč může vzít bokem, naředit (poměr tak 1:10 moč:voda) a močí se může zalévat, zatímco se zbytkem se právě dá dělat kompost.

    Rád bych se teda zeptal, jestli máte informace o tom, že je lepší to „třídit“, nebo ne. Jedná se mi o využitelnost, ne pohodlí (samozřejmě chlapům se to kecá, že? :D ).

    Děkuji moc za odpověď a ať se daří!

    • Honza napsal:

      Ahoj Honzo,

      ano taky jsem to slyšel. Myslím, že s tou separací je to i částečně pravda. Splachovák má ale ještě spoustu dalších nevýhod jako je spotřeba vody a zvětšování objemu odpadu právě tou vodou než jen to míchání.
      Řeknu to tak, pokud uvažuješ o stálém zalévání vodou, tak separace opodstatnění má. Kam ale s močí, když nezaléváš? Už jsi někdy seděl na záchodě se separační miskou? Měl si ji čím opláchnout, aby moč ulpívající na ploše nesmrděla? Už jsi někdy byl na veřejných záchodcích, kde uklizečka u pisoárů zaspala? Příjemné, zvláště v létě. Při zasypávání tuhého odpadu v pilinovém záchodě se nevyhneš tomu, aby ti nějaká ta pilina neupadla do misky a moč neodtékala. Co s tím? Pro hadr do koupelny, demontovat misku, pro hrnek vody na spláchnutí a autobus do práce je fuč. Jen popisuji situace, které vznikají při takovém používání. Neodsuzuji misky, jen se nato dívám prakticky. Je třeba tyhle problémy vyřešit. Nezasypávat pilinami je řešení. Mít na záchodě umyvadlo na ruce je také řešení. Nebo udělat oplach separační misky také jde. Stojí separace za složitější řešení?
      My jsme neseparovali. Zahradu jsme nezalévali a nebo jen málo. Poměr zalévání s močí je 1:8 nebo nechat vykvasit – zápach. Vše v kbelíku jsme jen lehce přesypali pilinami cca 2 dcl aby to nebylo vidět. Nic nesmrdělo a kompost fungoval docela dobře. Možná by chtěl víc času a ten u kompostu nic nestojí.
      S tím mícháním jsem slyšel, že se tam tvoří toxické látky, které tam jinak nejsou, ale nemám to nijak ověřené. To by za separaci stálo.

      Pěkný den přeje Honza

    • Radim napsal:

      Mám několik let separační kadibudku, nejprve jsem asi rok nezasypával pilinama, teď zasypávám a rozdíl se mi zdá, že je hlavně estetický, prostě není vidět přímo obsah ale piliny. Jinak múžu odpřísáhnout, že miska na moč nezapáchá a ničím ji neoplachuji jen ji při každém vynášení kýble otřu vlhčenou utěrkou. Měl jsem také eko tablety do misky, ale jsou příšerně drahé a rozdíl s nima a bez nich moc nepozoruju. Při zasypávání je potřeba dávat trochu bacha, aby človek nesypal do misky, ale s trochou cviku a dobrou lopatkou se to dá zvládnout:-)

  21. Kuba napsal:

    Ahoj Honzo,

    chtěl bych se zeptat jak probíhá provoz pilinového záchodu v zimě, konkrétně, jak se chová nádoba s odpadem skladovaná venku v mínusových teplotách a jak probíhá následné kompostování.

    Díky mnohokráte za odpověď.

    S pozdravem Kuba

    • Honza napsal:

      Ahoj Kubo,

      když odpad necháš venku v kbelíku při -5°, ztvrdne jak špalek a můžeš z něj postavit iglů. Kompostování se zastaví. To ale nevadí. Ono se zase na jaře rozběhne v rámci možností kompostu. Nedělejme si iluzi, že to kompostování u piliňáku je nějaké super. Je tam vysoký obsah pilin, takže to spíš tak vysychá a postupně se rozkládá. Bez zápachu. Při častějším přehazování by to mohlo fungovat lépe, ale nechtěl bych to dělat. Spíš vsázím na čas. Nechat kompost nějaké roky ležet tak jak je.
      V zimě je třeba kbelíky vysypat ihned za tepla, aby nezmrzly, protože to potom jde špatně vyklopit. Musel jsem občas nanosit kbelíky do obýváku, aby trochu povolily. Já ale myslím, že není třeba v tom hledat nějaké super řešení. Důležité je, aby to člověka nezatěžovalo víc, než je nutné a aby k tomu nezískal časem odpor.

      pěkný den přeje Honza

  22. Pavel Vohánka napsal:

    Dobrý den,chtěl jsem se zeptat,jestli je možné používat přípravky na podporu aerobního rozkladu,nebo enzymy.Děkuji za odpověď

    • Honza napsal:

      Dobrý den Pavle,
      možné to určitě je, ale my jsme je nepoužívali. Myslím, že by to přišlo draho a nevím, ve kterém okamžiku by to bylo vhodné použít a v jakém množství. Rozklad probíhá přirozeně, bez zápachu, protože je přirozeně provzdušňován. Při kontrolním přehození kompostu po 6 měsících jsem neshledal žádné nedostatky. Hmota byla bez zápachu a bez známek nějakého lidského odpadu kromě „kompostovatelných plínek“. Lehká, kyprá, plná vlhkosti hnědé až tmavohnědé barvy. Žádný toaletní papír. Na povrchu hromady byly znatelné otvory po hmyzu a dole po hrabání pravděpodobně ježků. Já bych to asi nepoužil.

      Pěkný den přeje Honza

  23. Anna napsal:

    Ahoj, děkuji za Vaše stránky a neocenitelné zkušenosti! Pro více informací a usnadnění práce s kompostováním posílám odkaz na knihu, podle které jsme vybudovali naši pilinovou ekotoaletu my: http://weblife.org/humanure/pdf/humanure_handbook_third_edition.pdf
    je to vlastně úplně totéž o čem zde píšete, jen je trochu rozdíl ve způsobu kompostování. Autor (a my s ním) kompostuje veškerý bioodpad společně (kvůli správným poměrům dusíku a uhlíku) – tedy odpad z domácnosti a zahrady (převaha uhlíku) i ze záchodu (převaha dusíku), vše dohromady. Není potřeba nad tím nějak zvášť přemýšlet, prostě se to hodí na jednu hromadu. Vždy jeden rok se kompost vrší, další rok nechává zrát. Je tak potřeba mít dva kompostéry. Dále pro dobrý kompost je důležitý dostatek vody. Kompost je biologicky aktivní prostředí a žije zde obrovské množství mikroorganismů, které při své činnosti spotřebují velké množství vody. Proto je lepší kompost nezakrývat, ale nechat jej volně, na dešti. Nesmí vyschnout! Kompost není potřeba nijak přehazovat, naopak, přehazováním dochází ke ztrátám důležitých prvků, hlavně dusíku. Pro dostatek kyslíku pro správné kompostování je důležité prokládání vrstev slámou, senem nebo jiným materiálem, který udrží hromadu kompostu dostatečně vzdušnou. Co se týká možných patogenů, původců infekcí, parazitů ale také chorob rostlin, dochází k jejich destrukci většinou již po krátké době kompostování – jednak jim vadí vysoká teplota v kompostu a taky nejsou schopny přežít konkurenci ostatních mikroorganismů. Dokonce je kompost údajně schopen detoxikovat některé toxické látky – např. ropné látky apodobně. Momentálně tento systém testujeme na naší farmě a dosud naprostá spokojenost. Zdravím a kompostování zdar!

  24. Jana napsal:

    Dobry den, resime wc a odpadni vody v projektu slamaku, chteli bychom pilinovy zachod, v obci neni kanalizace a tak resime jak vyresit vodu z myti, prani apod. Dle obce mame mit COV, ale my bychom vodu radeji vyuzili. Nevite jak na to? Dekuji Jana

    • Honza napsal:

      Dobrý den Jano,

      je třeba se dohodnout s projektantem, aby to dobře napsal do projektu. Lze totiž celou problematiku specifikovat jako uzavřený bezodpadový systém, kde se voda odpařuje a nebo lépe odpařuje pomocí tzv. evaporačního pole. Je to soustava stromů a keřů, pod které se odpadní voda vypouští a oni to kořeny nasávají a listy odpařují. Nesmíte ale dělat z úředníků hlupáky. Je potřeba to dobře promyslet, tohle je pouze vodítko. Jiná možnost je jímka na vyvážení (žumpa), která se nebude vyvážet. Vodu z ní budete nenápadně používat jinak. Předpokládá to ale, že v ní nebude žádné svinstvo.

      Pěkný den přeje Honza

  25. Ivet napsal:

    Zdravím. My používáme místo pilin hlínu. Vždy tolik aby „vše čerstvé“ bylo překryte. Vynašime odpad ca 1x za 2 mesice ( 2osoby)
    Odpad nekompostujeme, neni třeba, ale hned zakopavame. Odpad je většinou už rozloženy, nepáchne ani nevzhledne nevypadá. Vypadá to jen jako hlína s kouskama papíru. Děláme to tak ale na zahradním wc, takže spíše asi tip pro venkovni wc. Hezký den.

    • Pavel napsal:

      Zakopavani nezkompostovanych exktementu se tradicne delalo v Číně a Indii a vedlo to šíření chorob. Pokud nakladat s lidskými exktementy,tak jedině pote co projdou kompostovacim procesem.

  26. Pingback: Takové různé praktické drobnosti | stavbadomu

  27. Hanna napsal:

    Dobry den,chteli by jsme zakladat lesni skolku a ted jsem narazila na vase zachody,ktere mi pripadaji pro tenhle zamer vyhovujici. Mozna jsem nejak prehledla ale chci se zeptat jestli se mala i velka potreba dela do stejneho kbeliku,nebo jsou oddelene(jeden na tu a druhy na tu :-). A jeste mam dotaz, ze bude potreba vice kompostu,tedy ? kdyz 1rok vrsime,2lezi a pak jeste rok lezi. Dekuji za odpoved.

    • Honza napsal:

      Dobrý den Hanko,

      omlouvám se za čekání, ale nějak jsem komentář ve shonu přehlédl. Nejsem si jistý vhodností tohoto záchodu pro váš záměr. Vím že lesní školky toto používají, ale nikdy nevíte, jaké máte kvalitativní vstupy od dětí. Zvážil bych používání tohoto kompostu na hnojení zakrádky. Tyhle záchody bych volil spíše jako individuální, rodinné, kdy víte, co tam máte. Jinak moč jsme neseparovali, takže vše šlo do jednoho kbelíku. Jsou na to různé názory jak po stránce biologické, tak uživatelské. Ano více kompostů. Není dobré jednotlivé časové úseky kompostu míchat mezi sebou.

      Zdraví Honza

  28. Pavel napsal:

    Vážený pane Pospíšile. To co tu čtu mě vážně zaráží. Kdybych informace co tu jsou byli jediné co znám,tak bych do kompostovaní lidskeho hnije nikdy nešel. Doporucuji vám začít tím,že si přečtete knihu „Lidsky hnuj“. Aspoň se dozvíte jak kompostovat protože to co vy s tím vymýšlíte to se stěží dá kompostovanim nazvat. Nechat to nejdříve vyschnout,copak nevíte,že ke kompostovani je potřeba vlhkost? Taky na tom vašem kompostu je vidět,ze to moc zkompostovane nemáte. Proč by měl mít hmyz přístup do kompostu netuším,to jako máte potřebu aby vám na to lítaly mouchy?
    Vážně škoda,že lidé šíří takové pseudomoudra,doufám,že se tim co zde propagujete moc lidí neřídí a budou to dělat inteligentněji, například způsobem popsaným v knize „Lidský hnuj“.
    Doufám,že ostatní činnosti kterým se věnujete neděláte takto lajdácky.

    • Honza napsal:

      Dobrý den Pavle,

      mockrát děkuji za komentář. Budu velice rád za odkaz na knihu jak pro mě, tak pro čtenáře, nikde jsem ji nenašel. Pokud ale mluvíte o české verzi americké knihy Humanure Handbook, tak ta musela vyjít nedávno a tento článek je z roku 2010. Přiznávám, že článek není nijak odborný. Jsou to pouze naše praktické dlouhodobé zkušenosti a náhledy na danou věc. Nemám bohužel tolik časoprostoru, abych články aktualizoval a studoval veškerou dostupnou literaturu. Pokud máte své vlastní praktické zkušenosti, budu rád, když o nich napíšete. Děkuji.

      Pěkný den přeje Honza

      • Honza napsal:

        Ještě jsem chtěl k předešlému komentáři podotknout, že zvíře, které má nejblíže k trávícímu traktu člověka je prase. Kdo ví a nebo má alespoň trochu představu, jak se nakládá s prasečí kejdou a s jejím množstvím, tak si z vlastních výkalů nedělá příliš hlavu. O tom, co kejda obsahuje v konvenčních velkochovech ani nemluvím.

        Pěkný den přeje Honza

        • Pavel napsal:

          Dobrý den, kniha je ke stažení z internetu pod názvem „lidský hnůj“, stačí trochu pogooglovat. A ano je to překlad zmiňované knihy z angličtiny.
          Omlouvám se, ale prezentujete to jako oficiání verzi Vaší technologie na zpracování lidských výkalů a je v tom řada faktických omylů a závádějících informací, které takto šíříte už dlouhých 6 let. Nechci se tu tvářit jako všeználek, ale vy popíráte základní zákony kompostování. Vlhkost, ochraná doba než se kompost zhygienizuje,zavádějící informace nutném styku s výkali…

          Pokusím se udělat si čas a sepsat nějaký jednoduchý návod a udělejte s tím článkem něco, třeba tam aspoň dejte upozornění, odkaz na knížku nebo tak…Díky

          • Honza napsal:

            Dobrý den Pavle,

            překlad jsem našel a do článku ho vložil. Ještě se pokusím sehnat papírovou verzi, aby se to dalo rozumě přečíst. Určitě to prostuduji. Myslím ale, že ta řada faktických omylů není tak velká, jak píšete. A co se týká kompostování takového odpadu, který při tom vzniká, tak v takovém stavu, ve kterém se nachází snad ani kompostovat nejde. Kdo to viděl na živo, tak mi dá asi za pravdu. Je třeba to výrazně zbavit vody a na to měla být ta stříška. Navíc si nedělám velkou iluzi, že přesáhnu při kompostování vůbec nějakých 50 °C. Proto kompost leží dva až 3 roky. Děkuji za podněty.

            Příjemné sezení přeje Honza

  29. Hana Tomková napsal:

    Dobrý den Honzo,

    chceme si tento typ záchodu vybudovat u zahradního domku, ale trochu mě trápí případný zápach kompostu. Je to malá zahrádka obklopená sousedy, takže nemáme prostor umístit kbelíky nebo kompost do vzdálenosti, kde by zápach nikoho neobtěžoval. Píšete, že samotný záchod nesmrdí, ale jak je to potom s plnými kbelíky a kompostem?

    Díky, Hanka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>