Experiment – jednoduchý slaměný dům

Rekreační domek pro trvalé bydlení v Citově u Přerova

Rozhovor o domku iDNES.cz.

Jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli realizovat tento domek, bylo získat praktické zkušenosti, jak se sláma chová bez zakrytí v průběhu času. Tuto Jednoduchou a levnou variantu stavby pro 4člennou rodinu bych zatím ani slaměným domem nenazýval.

Na 12 betonových patkách je postavena dřevěná hraněná kostra jednostranně opláštěná z vnější strany palubkovým obkladem 30 mm. Následně pobita lepenkovým papírem jako závětrná vrstva a nasucho obložená balíky slámy. V podlaze a ve střeše jsou použity zbytky fasádního polystyrenu. Střecha je sedlová se sklonem 30 stupňů. Přístavek zádveří a pilinový záchod mají zatravněnou střechu. Vnitřní obestavěný prostor je 6 x 6 m na dvě podlaží což je 72 m2. Vnitřní rozdělení je 3+1, ale dispozičně by se dal prostor rozdělit i na 4+1. Vytápění domku pomocí kamen Jøtul F 602 CB a ohřev TUV v lázeňských kamnech. Stavba byla realizována svépomocí 2 lidmi v délce trvání stavby 4 měsíce.

Návrh, technické řešení a realizace: Honza Pospíšil
Náklady: 600 000 Kč na materiál a práce tesařů. V případě přičtení ostatní práce by se cena zvýšila o cca +250 000 Kč.
Obestavěný objem:  165 m3  což činí asi 5152 Kč/m3 při stavbě na klíč
Realizace: leden-duben 2008
Typ stavby: novostavba

Příspěvek byl publikován v rubrice Naše realizované stavby. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

51 Responses to Experiment – jednoduchý slaměný dům

  1. izolace podlahy od země napsal:

    ahoj Honzo,ráda bych se Tě zeptala,zda-li jsi nějak izoloval spodni část domu od země? Mezi hlínou a dřevěnými deskami (tvořícími dno domu) je pouze prostor, či ještě je dána nějaká izol.fólie kvůli vlhkosti atd.? Děkuji za odpověď Lea.

    • Honza napsal:

      Ahoj Leo, mezi domem a terénem je větraná mezera cca 15-20 cm, která je dostatečný izolant proti vodě, ale hlavně proti případnému radonu. V případě větrané mezery není třeba řešit protiradonová opatření. Jedinou hydroizolaci, kterou bych doporučil, jsou čtverce na sucho položené na patky, na kterých leží dřevěná konstrukce podlahy. Nejde ani tak o riziko vzlínání vody ze země, ale spíše o případnou kondenzaci vzdušné vlhkosti na betonu patek. Pěkný den přeje Honza.

  2. Připevňování slaměných balíků povřísly napsal:

    Ahoj Honzo, velice fandím všem, kdo se zabývají přírodním stavitelstvím, či jej jakkoli propagují. Chystáme se na realizaci menší chatky a oslovila nás technologie se slaměnými balíky realizovaná v Citově u Přerova. Vše si umím celkem představit. Jediné, a to je to, na co se chci zeptat, ja kotvení slaměných balíků s pomocí latí a povřísla. Předpokládám, že latě jsou kotveny do dřevěné konstrukce domu, ale nevím, jak se kotví balíky slámy nasucho povřísly a co to ta povřísla jsou. Našla jsem akorát, co to bylo původně. Děkuji za odpověď a inspiraci, Petra

    • Honza napsal:

      Ahoj Petro,
      název povříslo jsem tomu dal z důvodu podobnosti. Jedná se o provázek, který je přišroubovaný vrutem z vnější strany do dřevěného obložení interiéru. Je kotven vrutem přes velkoplošnou podložku. Poté je prostrčen balíkem, nebo lépe mezerou mezi balíky. Po položení celé řady je provázkem upevněna z venku vodorovně laťka cca 30 cm, která přitláčí balíky k obkladu. Toto kotvení je pomocné. Bez něj by nebylo možné balíky postavit a potom zalaťovat. Muselo by se laťovat v průběhu skládání balíků a to si nedovedu dost dobře představit. Upozorňuji, že při vyrážení podložek vzniká na jedné straně ostrá hrana, která přeřezává provázky. Je třeba podložku otočit oblejší hranou k obkladu. I tak ale provázky časem praskají a laťky padají na zem. Slaměnému obkladu to ale už nijak nevadí.
      Upozorňuji na to, že tento dům neřeší požární hlediska a proto je třeba dbát opatrnosti!

      Honza

  3. vytápění... napsal:

    Pěkný den,
    už delší čas „studuju“ váš web, je to velká inspirace.
    Chtěl bych se zeptat, kolik dřeva ročně spálíte ve vašem domě?
    Také by mě zajímalo, jak máte řešený odpad, tedy vodu, když je toaleta pilinová : )

    Bydlíme s rodinkou v kamenné chalupě, kde jsou šílené nároky na vytápění. Uvažujeme o změně, jít do něčeho alternativního, šetrného….

    Díky,
    David

    • Honza napsal:

      Zdravím tě Davide,
      první zimu jsme spálili 6 kubíků a další po 10. Je to hlavně tím, že se zhoršuje kvalita slámy. Hlavní vinu na tom nesou ptáci přes léto. Pokud by se domek omítl hlínou, tak si myslím, že by to bylo těch 6 kubíků maximálně.

      Co se týká odpadní vody, tak ze sprchy, umyvadla a dřezu to teče do jímky a odtud máme v plánu kořenovou čistírnu. Díky pilinovému záchodu může být o cca 35% menší.

      Honza

    • Honza napsal:

      Jo, ještě jsem zapomněl, že z těch 6 kubíků jsou tak dva na celoroční ohřev TUV v lázeňských kamnech. Honza

      • vytápění... napsal:

        Díky Honzo,
        S tím brutarem mě to taky nedocvaklo. Tak to je ale slušná spotřeba paliva : )

        Ještě se zeptám, domy stavíte spíše formou workshopů nebo i „klasicky“ jen ve stavební partě? A ještě jedna věc, jaká je vaše reálná působnost, jen Morava? Uvažujeme o stavbě v Železných horách.

        Díky, Davidos

        • Honza napsal:

          On to není brutar. Brutar je jen nádoba s kohoutem v tom domku u Kyjova. My máme tlakový bojler na tuhá paliva.
          Domy stavím jakkoliv od celkové stavby vč. vody a elektriky, tak jejich dílčí části nebo asistencí viz http://www.svepomocnastaveni.cz/?p=1301. Stavíme ve stavební partě. Co se týká WS, tak je lektoruji i organizuji na svých i jiných stavbách, ale nedoporučuji stavby touto formou realizovat ve větším rozsahu, nebo se na ně příliš spoléhat. Spíše stavby prodražují, nebo alespoň prodlužují. Spíše než WS, tak beru jednotlivce nebo menší skupinky do učení.
          Co se týká pole působnosti, tak je to ČR i SR v celé ploše bez omezení. Pokud jsou Železné Hory v ČR, tak i tam můžeme stavět (to byla legrace).
          Rádi se stavbou pomůžeme v jakémkoliv rozsahu.
          Honza

          • díky napsal:

            Díky za INFO,
            když budeme něco realizovat, vím na koho se obrátím : )
            David

  4. Michaela napsal:

    Dobrý den,
    Jsem Vaší stavbou nadšena, jak sepjetím s přírodou tak i cenou samozřejmě.
    Chtěla bych se Vás zeptat na dobu Vaší stavby – 4 měsíce : chápu správně, že to byly 4měsíce intenzivní práce, řekněme jako „na HPP“ a ne 4měsíce stavění po příchodu ze zaměstnání??
    Dokážete odhadnout, jak dlouho by nám trvala stavba domu, který by měl zhruba rozměry Vašeho domu v Citově, pokud bychom mohli stavět až po návratu ze zaměstnání (muž v cca 14h, já v cca 16h + víkendy)?? = máme s mužem zaměstnání, o které nemůžeme (z finančních důvodů), ani nechceme přijít (je smysluplné a naplňuje nás).
    Díky za odpověď a za radu.
    Zdraví Míša

    • Honza napsal:

      Dobrý den Míšo,
      velice těžko se to stanovuje, protože je veliký rozdíl mezi prací na HPP, kdy je člověk čerství a po práci má volno a mezi tím, když přijde unavený z práce a jde ještě pracovat až třeba do 22:00 včetně víkendu. Já osobně jsem to zažil na vlastní kůži jeden rok a už bych to nechtěl. Nicméně ještě horší v dnešní době by bylo přijít o zdroj příjmu.
      Jako východisko bych viděl stanovení si pravidel práce a také bych uvažoval o rostoucí stavbě. Pravidlo by bylo, že v neděli se za žádných okolností nepracuje, aby si člověk odpočinul alespoň jeden den v týdnu. A konec práce bude vždy třeba ve 22:00.
      Co se týká rostoucího domu, volil bych takovou koncepci, ve které se dá v hotovém bydlet a další prostory, které teď třeba nutně nejsou potřeba se dají rozložit na delší dobu, nebo si můžete udělat stavební přestávku.
      Na mém domě se odpracovalo cca 2160 h. Je to jen spočítané číslo 4 měs. 30 dní po 9 hodinách dva lidi. Beru, že je v tom zohledněn i menší výkon profesní a vlivem únavy. Takže týdně jste schopni od 16:00 do 22:00 ve dvou odpracovat bez neděle 72 hodin. To je 30 týdnů cca 7 měsíců. Protože to nebudete moct dělat pravidelně v kuse, tak bych to násobil dvěma, což je 14 měsíců. Tak bych to viděl.

      Vše nejlepší do nového roku přeje Honza

  5. Stavba zo slamy napsal:

    Pekny den Honza! Zaujala ma Vasa stranka. Uz dlhsie rozmyslame o vyuziti slamy ako stavebneho materialu pre nas dom. Mame dilemu, ci stavat s drevenou konstrukciou alebo pouzit 30 cm nosny mur a zateplit to slamenymi balmi. Mate nejake skusenosti aj s druhou alternativou? Dalo by sa s Vami spolupracovat ked stavba bude na Slovensku? Mate velmi peknu stranku, len tak dalej! 🙂

    • Honza napsal:

      Dobrý den.
      Děkuji za hodnocení. Určitě na Slovensku budu stavět nejeden dům, takže to může být třeba i Váš. Stavěl bych určitě dřevěnou konstrukci a ne klasickou stěnu. Nicméně bych stavěl i nosnou slámu bez konstrukce. Celý systém je potom jednoduchý hlína-sláma-hlína.

      Zdraví Honza

  6. Životnost napsal:

    Dobrý den, jaká je reálná životnost této stavby. Zvýšila by se životnost, kdyby se stavba omítla? Je nutné takovouto stavbu před samotnám omítnutím nějak připravit (může se hlína namazat rovnou na slámu tak jak je, nebo je potřeba nějaká procedura)
    Děkuji
    Brodský Vít

    • Honza napsal:

      Dobrý den pane Brodský.
      Ano, životnost se zvýší. Navíc mimo jiné se zlepší tepelně izolační vlastnosti a dům bude z požárního hlediska bezpečnější. Hlína se dá na slaměné balíky nanášet přímo, ale má určitý technologický postup. Projděte si články na netu a určitě jej najdete.

      Zdraví Honza Pospíšil

    • Honza napsal:

      Jinak reálná životnost je min. 50 let. Nižší je životnost neomítlé slámy, kterou jsem odhadl na pět let, pak by bylo vhodné ji vyměnit. Po čtyřech letech ale vidím, že by to mohlo být i sedm i více. H

  7. A co boj s úřady? napsal:

    Zdravím.Vymýšlení technologie a stavba samotná je určitě radost, ale jak to máš vymyšlený s úřady – povolí to jako rodinný domek, nebo to musí být nějaká zem. stavba – chatka? Co všechno k tomu muselo papírově být? (požárníci, odpady, atp. .. ptám se, protože nemám milé zkušenosti se staveb. úřadem jen ohledně dřevěného seníčku). Díky Vašek

    • Honza napsal:

      Dobrý den Vašku,
      U nás s problémy s úřady nebyly. Skolaudovali jsme to jako rekreační chatu, na kterou můžete zažádat o přidělení čísla evidenčního. Můžete si tam přihlásit trvalý pobyt, dále fyzickou nebo právnickou osobu jako podnikatelský subjekt bez omezení. Co víc si člověk může přát. Jediné co obec nemusí, je zajištění odhrnování sněhu v zimním období a možná to, že Vám nebudou odvážet odpadky přímo od domu, ale z předem smluveného místa. Stavěli jsme to na klasickou ohlášku, jen řízení bylo trochu benevolentnější.

      Zdraví Honza

  8. Technické údaje napsal:

    Dobrý den, výše v komentářích uvádíte spotřebu paliva 6, v dalších letech až 10 kubíků dřeva. Nevíte, prosím, jaké to odpovídá spotřebě energie, vztaženo na metr čtvereční a rok? Myslím tím, kde se Váš dům pohybuje na ose: běžný – nízkoenergetický – pasivní. Okna s dvojskly nebo trojskly? Jaká je tloušťka slámy?
    Děkuji, Pavel Procházka

    • Honza napsal:

      Dobrý den Pavle,
      bohužel tohle nevím a ani jsem se po tom nijak nepídil. Nikdy jsem neusiloval o nějakou pasivitu ani nízkoenergetičnost domu podle tabulek. Našim cílem bylo postavit dům, který by moc nestál, postavili bychom si ho sami a neměl by drahý provoz. Tohle by chtěli asi všichni, ale málokdo je ochoten jít se svým komfortem bydlení dolů. To totiž může udělat velice mnoho z cenou domu. Okna máme dvojskla z Baumaxxu. Tloušťka slámy je 38 cm, což je balík na svislé vlákno, jak je patrné z fotek. Ještě bych se vrátil k té spotřebě. Pokud bychom použily kvalitnější balíky (ne 50 kg/m3, ale 90 kg/m3) a celý dům omítly hliněnou omítkou, tak bychom se dostali i na 5 m3 na celý rok.

      Honza

  9. Hlodavci? napsal:

    Dobrý večer, Vaše stavby jsou překrásné … vše vypadá opravdu dokonale propracované ale měl bych dotaz na hlodavce?Ta sláma pro ně musí být uplné lákadlo a podla taky .

    • Honza napsal:

      Dobrý den,

      Děkuji za příspěvek a za ocenění. Chci jen upozornit, že ne všechny domy na fotkách jsem stavěl já. S těmi hlodavci se to má tak, myši ve slámě máme. Jsou tam hlavně proto, že není omítnutá. Ve slámě ale nejsou kvůli potravě, ale kvůli teplu. Jsou ale pouze ve slámě, v domě žádnou nemáme. Pokud by tam byly, tak se tam dostanou klasickou cestou, jako do každého domu. Jsou tam od konce října, kdy se stahují z pole cca do konce března. Přes léto ve slámě nejsou. Pokud se tomu začátkem listopadu věnuji, tak jsem schopen za 14 dní je vychytat a přes zimu je klid. Větší problém než myši jsou ptáci. V průběhu celého roku se ve slámě schovávají a přespávají. Pro nás ale ani jedno neni velký problém, takže to zatím neřešíme.

      Nicméně v případě omítnutí třeba hlínou jsou veškeré problémy pryč. Pokud člověk chce mít jistotu, tak může do hliněné omítky vložit 50 cm od spodního okraje omítky pletivo s okem menším jak 10 mm a je pokoj.

      Zdraví Honza

  10. cena napsal:

    Dobrý den,
    s partnerem uvažujeme o stavbě rodinného baáčku ze slámy. Velmi se nám to zamlouvá, ale naše finance jsou značně omezené.
    Chtěla jsem se zeptat, jestli dokážete odhadnout, zda je vůbec možné si svépomocí postavit takovýto dům pro 2 dospělé a dvě děti, když na stavbu máme cca 1 mil. – 1,1 kč…?

    • Honza napsal:

      Dobrý den,

      Těší mě Váš zájem o slámu. Za částku 1,1 mil. V případě, že stavba bude skromná a budete se snažit co nejvíce práce si udělat sami, může i něco zůstat. Náš domek stál na materiálu 600 tis a naše práce tak kolem 200 tis. Pokud bude užitná plocha kolem 70-80 m2 a nebudou použity drahé technologie (rekuperace, solár, kotel na pelety nebo na cokoliv jiného, fotovoltaika, hliníková okna s trojskly, velké prosklené plochy, tepelné čerpadlo, aj.), dá se to zvládnout i s nějakou komerčně placenou prací. My jsme to zvládli a zvládnete to i vy.

      Zdraví Honza

  11. stavebny urad,kolaudacia napsal:

    dobry den.chcem realizovat podobnu stavbu z dreva a slamy akurat len bude jednopodlazna a z vonkajsej strany este oblozena drevom.plyn nepotrebujem a elektriku si budem riesit solarne,vodu zo studne a vykurovanie krbom.zaujima ma ako je to s vydanim stavebneho povolenia na ten vas slameny domcek.ziadali ste povolenie na rekreacny dom/chatu/ alebo ako je to pri takejto stavbe?tak isto potom kolaudacia,musel ten dom splnat nejake kriteria aby bol skolaudovany.myslim tym bezpecnost,el.rozvody,odpad,komin a podobne.Alebo tieto veci neni treba na rekreacny dom?dakujem 🙂

    • Honza napsal:

      Dobrý den,
      na náš dům bylo regulérní stavební povolení, nebo u nás v ČR ohláška, což vyjde skoro na stejno. Bulo třeba doložit projekt a další podklady. Dům byl kolaudován jako rekreační chata a později nám přidělili na naši žádost číslo evidenční, což umožnilo trvalý pobyt a sídlo firem. Elektrorevize a revize komína byla součástí kolaudace. Ve Vašem případě odpadá elektrorevize, protože slaboproudý rozvod jí nepodléhá. Navíc můžete stavět dům i bez elektro a potom ji dodatečně dodělat. Je ale potřeba vše aktualizovat pro SK, pokud bude dům tam. U rekreační chaty nejsou tak důslední a obezřetní, jako u RD, protože počítají s krátkodobým bydlením. Já bych, pokud je to možné podle územního plánu, stavěl raději rekreační chatu. Rozdíl je v tom, že Vám nejsou povinni odhrnovat sníh až k domu a před číslem domu musíte psát E nebo ev.č..
      Z vnější strany bych raději než dřevěný obklad volil hliněnou, nebo vápennou omítku. Hlavně z požárních důvodů. Konstrukce by se na to připravila již předem a ne jako u nás až potom.

      Zdraví Honza Pospíšil

  12. stavebny urad,kolaudacia napsal:

    Dakujem za odpoved 🙂

  13. Míra napsal:

    Zdravím,

    je to velmi hezké a inspirující. Chtěl bych se Vás zeptat na kondenzaci par odcházejících z interiéru (vaření, koupání, dýchání…). Většinou se obklad interiéru oddělí od tepelné izolace parotěsnou zábranou, a o to více a pečlivěji, když je tepelná izolace z přírodního nasákavého materiálu..

    Děkuji a přeji hezký den. Prosím, můžete mi vložit odpověd také na můj email. Díky

    Míra

  14. J. A. napsal:

    Zdravíme!

    Postavili jste si hezký domek a fandíme vám. Sami také o něčem takovém uvažujeme, jen nám není jasné několik věcí kolem vašeho domu:

    Proč jste se rozhodli ponechat slámu neomítnutou, když vám muselo být jasné, že nevydrží ani zdaleka tak dlouho jako omítnutá? Bylo toto součástí onoho experimentu, zmíněného už v nadpisu, nebo jste zkrátka jen chtěli ušetřit za každou cenu? Taková úspora by byla diskutabilní kvůli nutnosti obnovení slaměné izolace po pár letech, ale to jistě víte. Nebo tak byl od začátku postaven projekt, v průběhu realizace jste začali být na pochybách, ale bylo vám jasné, že další úpravy pro omítnutí by stavbu prodražily už jen nutností dodatečných zásahů do projektu a úpravou konstrukce stěn a spodní desky pro větší zatížení?
    Za předpokladu, že bych se rozhodl stavět domek pouze přízemní, ne jednopodlažní jako vy, ale při stejné výměře, je možné, že bych mohl cenu realizace ještě snížit? Jsem na pochybách, protože by sice odpadla konstrukce stropu/podlahy, ale o to víc by zase bylo potřeba postavit betonových patek, střešní konstrukce a střechy. Máte k tomu nějaké kalkulace nebo praktické poznatky z vaší praxe na jiných domech?
    Řešením, jak ještě více ušetřit, by mohla být konstrukce z nosné slámy, ale když jsem se na toto konstrukční řešení informoval na stavebním úřadu, zjistili jsme, že se k tomuto řešení nestaví vůbec vstřícně z důvodů v ČR zatím neexistujících norem a testů (konec roku 2012). Je ale možné, že u rekreačních objektů jsou shovívavější, s tím zkušenosti nemáme, informovali jsme se na volně stojící RD.
    Navštívili jsme několik dřevěných (ne slaměnohliněnodřevěných) domů a ve všech jsme byli nemile překvapen vyšší průzvučností, než na jakou jsme zvyklí ze zděných (ne panelových!) domů, a to hlavně kročeje skrz strop z prvního patra do přízemí, pak po dřevěných schodech, kdy se navíc otřásaly nejbližší místnosti, a pak celkově neuspokojivý útlum prozvuků mezi tenkými vnitřními příčkami. Jak je to ve vašem domě?

    • Honza napsal:

      Ahoj!

      Děkujeme za podporu.
      Ano, jeden z důvodů byl experiment. Další byla omezená zastavitelná plocha na 40 m2, i proto je dům dvoupodlažní. Pro zateplení nám zůstalo pouze 20 cm a my máme 38 cm, takže bychom dům nepostavili nebo bychom museli zmenšit užitnou plochu. Kolaudace proběhla před zateplením. Dalším důvodem byla rychlost stavby a nedostatek času pro další omítání. Finanční ušetření určitě, i když ne za každou cenu. Tohle ale za každou cenu není. Myslím si, že ne vždy ekonomická kalkulace stavby je na místě, protože se do ní nezakalkulovává psychická újma, stres a další ovlivnění člověka v čase. Tím myslím třeba hypotéku. I když je kalkulačně výhodnější, ovlivní Vaše chování, ať chcete nebo nechcete třeba jen tím, že jste vydíratelní. Nejraději byste v práci dali výpověď a věnovali se něčemu smysluplnému, něčemu, co Vás uspokojuje, ale ze začátku to nevydělá tolik. Proto setrváváte ve své frustrující práci, která likviduje nejen Vás, ale i Vaši rodinu. Tak kalkuluji já. Počítal jsem s výměnou slámy za 5 let a při tom vyřešení nosné konstrukce slámy tak, aby unesla i hliněnou omítku. Co se týká projektu, byl hlavně pro stavební povolení, výsledek byl pouze podobný.
      Zmenšením obestavěného prostoru se ušetří vždy, jen to není v poměru ke zmenšení. S tou střechou a základy máte trochu pravdu, ale zase se Vám sníží zatížení základů a ty mohou být menší a konstrukce subtilnější. Otázka ušetření použitím nosné slámy je iluze. Není to tak. Nosná sláma sice nemá nosnou konstrukci a ušetří se dřevo, ale zato musí být stavba postavená precizněji a přesněji znalými pracovníky. Sám nosnou stavbu stavím a jsem schopen ji docela dobře porovnat. Cos se týká SÚ, tak stavbu už u nás stojí. Legislativa na nosnou slámu už taky je (na Kalifornský způsob). Je to ale všechno věc projektu a projektanta se statikem. Do těchto věcí moc SÚ mluvit nemůže. Pokud máte pod projektantem zodpovědné osoby, tak jim to je víceméně jedno. Navíc může být projekt sestaven jen pro stavební povolení, kde nemusí být složitě rozebrána konstrukce domu. Prostě dřevostavba s celulózovou nebo slaměnou izolací. Co je to nosná sláma 90% lidí v ČR ani neví a to ani na SÚ.
      O průzvučnosti u nás budu mít nějakou zmínku v nové knize Honzy Mártona. Dřevěná konstrukce má tuhle neřest. Co se týká třepání, je to spíše věc projektu a ceny než dřevostavby. Jednoduše řečeno, když budete mít stropní trám 10×20 cm bude se třepat míň než trám 20×30, ale zaplatíte za něj třikrát tolik. Co se týká zvukové izolace, je to také záležitost ceny. Vše se dá vyřešit, ale záleží na tom, kolik to bude stát. Nicméně ve zděném domě to bude lepší. V našem domě jsme to neřešily. Zvukovou izolaci nikde nemáme, myslím nikde. Stěny i podlahu tvoří pouze 30 mm palubky. Záchod je za koupelnou, takže není slyšet a není splachovací. Jsme jedna rodina a chceme být spolu a snažíme se brát na ostatní ohled. Když chce někdo klid, jde si do zahrady. Přesto ale je třeba někdy mluvit hodně nahlas, aby to bylo nahoře slyšet.
      Všechno v takovém domě je kompromis mezi cenou a komfortem.

      Pěkný den přeje Honza

  15. J. A. napsal:

    Děkuji za obsáhlou odpověď, nebývá to standardem.

    V mnohém s vámi souhlasím. Kdysi jsem byl ženatý a moje polovička si navymýšlela zbytečně velký dům se všemi možnými nesmysly, na který jsme si museli vzít velkou hypotéku. To jak píšete o psychické újmě, je naprosto přesné. Během realizace našeho domu se dostavily všechny obvyklé neduhy jako špatní řemeslníci, šlendrián, následkem toho překročení už tak napjatého rozpočtu atd. My jsme už tak museli dřít jako mezci, abysme vůbec měli na splátky a do toho ještě tohle. Nakonec jsme to vyřešili, ale bohužel když jsme dům konečně dodělali, byli jsme před rozvodem. Dům jsme i s hypotékou museli prodat, protože jsme si ani jeden nemohli dovolit toho druhého vyplatit, a prodělali jsme na něm asi půl milionu. Stejně bych tam nechtěl bydlet, protože ten dům jsem nenáviděl. Teď už mám rodinu jinou, nejsme sice svoji, ale máme spolu děti. Vždycky jsem chtěl spíš něco menšího a kolem zahradu, jak píšete vy, abysme byli pohromadě a v zeleným. Pokoj pro každé dítě ne, protože to je na pár let, děti se odstěhují a vám pak zbude zbytečně velký a drahý prázdný dům. S tou zvukovou izolací je to kvůli tomu, že oba dva děláme noční, tak abysme se vyspali, když v domě žijí děti, které neřvou opravdu jen když spí, nemůžeme chodit spát do zahrady. Taky spolu občas rodiče chtějí být sami a nechtějí, aby to děti slyšely nebo aby se u toho třásl celý dům. Se svojí nynější partnerkou si rozumím daleko víc než se svojí ex, i po mnoha letech vztahu tam pořád vášeň je a ani ona se tomu nebrání.
    S tou nosnou slámou na kalifornský způsob jste mi nasadil brouka do hlavy a už jsme se na to informovali a měl jste pravdu, nevěděli ani ň. Jestli jsem to správně pochopil, radíte mi nechat si nakreslit jednu věc a pak udělat trochu jinou ve skutečnosti, jak je to v ČR víceméně standard. Přesně to mi radili i všichni ostatní. Stavební pozemek už máme, tak teď už jen ten dům. Co si myslíte o hybridní konstrukci – částečně podpůrný rám a částečně nosná sláma – po dokončení stěn, ale před omítnutím, se na konstrukci nechá kontrolovaně sedat střecha a až po dosednutí se připevní natrvalo – mělo by to eliminovat neduhy nosné slámy jako je třeba vyboulení následkem zatížení – tuším, že takto staví Tom Rijven, ale jistý si nejsem.

  16. reppulse napsal:

    Dobrý den,
    měl bych na vás dotaz. Chtěl bych dům zateplit dřevěnými pilinami udusamými v rámech o šíři 45 cm. Nikde jsem nenašel jejich izolační a zvukové hodnoty. Nemáte nějakou zkušenost? Děkuji mmarmenor@seznam.cz

    • Honza napsal:

      Dobrý den,
      s pilinami mám zkušenost jen při násypu do stropních prostor. Už jsem o nich uvažoval i do stěn, ale nedostal jsem se k praxi. Piliny hodnoty asi nemají, protože nikoho moc nezajímají. Vycházel bych ze srovnání se slámou podle objemové hmotnosti. Při 90 kg/m3 je lambda 0,052-0,080. Uvažoval bych o napuštění Boraxem proti požáru a hmyzu. Zvukové hodnoty budou velice dobré.

      Pěkný den přeje Honza

  17. Petr napsal:

    Dobrý den
    rád bych se zeptal na tloušťku tepelné izolace v podlaze a ve střešní rovině. Ještě prosím připište vlastnosti výplní otvorů. Děkuji

    • Honza napsal:

      Dobrý den Petře,

      Vzhledem k rychlosti a ceně stavby jsem do podlahy a stropu použil odpadní fasádní polystyren ze staveb. Tloušťka jak v podlaze, tak ve střeše je 15 cm. Není to sice dostačující, ale co bylo, to bylo. Důvod byl i výška stavby. Příště bych použil určitě slaměný balík a raději udělal nižší stropy. Zvýší se tím ale trochu pracnost. Vlastnosti EUROoken jsem nezjišťoval, ale sklo mělo k= 1,1 a skladba byla klasická 4-12-4. Celé okno vlastnosti deklarované nemělo. Tloušťka rámu byla tuším 60 mm borovice.

      Pěkný den z Benešova u Semil přeje Honza

  18. Martin napsal:

    Se stavbami nemám zkušenosti (je mi 20 let) ale říkám si jestli se hlíněná izolace časem nesplaví deštěm viz. promoklé vepřovice. Omítání by se asi muselo opakovat..?.. což by nevadilo. Jinak jsem vyučený truhlář a i kdybych nebyl, Vaše stavba by mě pravděpodobně nadchla. Co by jste si ještě myslel o přízemní stavbě, tedy bungalovu? Napadá mě že stavba by byla snažší, i izolování ( bezpečnější 😀 ). Poslední věc. Psal jste že berete lidi do učení. Tzn. když bych si chtěl postavit svůj domek, mám možnost s Vámi nějakou dobu pracovat abych se něčemu přiučil a při stavbě vlastní stavby byl již trochu „zkušený“ a věděl co a jak? Děkuju za případnou reakci. Fascinuje mě Vaše počínání 🙂

    • Honza napsal:

      Zdravím Vás Martine,

      Pokud je dostatečný přesah střechy a alespoň 30 cm sokl, tak je riziko splavování minimální. Pak už jen hnůj do omítky a je to OK. Do učení je to možné. Pošlete mi e-mail a já vás dám do seznamu a oslovím Vás ve chvíli, kdy bude nějaká práce a uvidíme.

      Pěkný den z Benešova u Semil přeje Honza

  19. Jan napsal:

    Dobrý den,
    mám jeden dotaz k pilinovému wc. Celý princip má mou plnou podporu, akorát jsem si již párkrát položil otázku, jak vnímat piliňák např. při používání návštěvou, která nemá ke svému tělu ani k přírodě podobný vztah jako já, a tedy pravidelně bere antibiotika a používá např. hormonální antikoncepci…osobně bych nic takového potom nechtěl mít ve svém kompostu a hnojit s tím…řešil jste někdy podobné dilema?

    • Honza napsal:

      Dobrý den Honzo,

      ano, toto dilema jsme řešily. Návštěvy k nám chodí a jsme za to rádi. Není to ale zase tak často, takže poměr a množství takovýchto škodlivých látek je minimální. Antibiotika a hlavně antikoncepce jsou látky podle mého názoru velice škodlivé a v půdě zůstávají. Je otázkou, jestli člověk chce prožít život strachováním se a selekcí toho, co je špatné, a nebo vybere z toho to, co má největší dopad na jeho život a to ostatní nebude řešit. Je otázka, jestli je škodlivější jedna návštěva za rok s antikoncepcí, která si zajde dvakrát na náš záchod a nebo to, ze najezdím ročně 20 tisíc km autem a používám mobilní telefon, bydlím pod vysílačem mobilního operátora, nebo v panelákovém bytě a pracuji v továrně na výrobu pracích prostředků. Myslím si, že ta antikoncepce můj život ovlivňuje nejméně. Tak to beru alespoň já. Navíc můžu rodině nebo svým dobrým přátelům zakázat chodit u nás na záchod a nebo dám před návštěvou nový kbelík a hodím ho potom do popelnice.

      Správné rozhodnutí přeje Honza

  20. oliva jiri napsal:

    dobry den mam take lazenske kamna mohl by jste my prozradit jejich napojeni do okruhu uzitkove vody dekuji

    • Honza napsal:

      Dobrý den Jiří.

      V prvé řadě je důležitá informace o kamnech, jestli jsou tlaková nebo beztlaková. U beztlakových vám musím oznámit, že na řád jdou napojit pouze na studenou vodu. Tyto kamna obslouží pouze jednu baterii a to tu, co na nich je. Je tzv. trojcestná. To znamená, že kohoutkem pouštíte pouze studenou vodu, ale modrým přímo do ramínka a červeným do nádrže a ta vytlačuje do ramínka z nádrže teplou. Pokud by jste napojil beztlaková do řádu i na teplou vodu, tak by to vypadalo asi tak, že by při puštění teplé vody v jakékoliv baterii tekla teplá i z těch ostatních a nedala by se zastavit. U tlakových lázeňáků to funguje tak, jako u kteréhokoliv bojleru, jak elektrického, tak plynového, či solárního zásobníku. Modře označený vývod napojíte na studený řád a červený na teplý řád. Je dobré u přívodu studené vody do kamen předřadit kulový uzávěr, aby se voda dala vypnout a u vstupu (modrá) vložit co nejblíže tzv. pojistný tlakový ventil pro případ přetlakování. Hodí se také kontrolní manometr kdekoliv na řádu, jako kontrola. Propojení se dá provézt flexohadicí (hadice se šroubením na obou koncích opletená nerezovou síťkou. V případě zapojení více zdrojů (bojlerů a zásobníků) se používá vícecestný kohout, který je poměrně drahý, nebo tam zařadíte na každý zdroj TUV jeden kohout a podle teploměru na zásobníku manuálně zásobník, kde je teplá voda připojíte a kde je studená, ten odstavíte. Uživatelsky to je komplikovanější, ale finančně nejlevnější. Nicméně ani uživatelsky to není žádná hrůza. Držím palce. Pokud je třeba ještě něco dovysvětlit, napište.

      Krásný den přeje Honza

  21. Dobrý den, mám dotaz na skladbu stěny… líbí se nám trochu více na vnitřní straně dřevo a přiznaná trámková konstrukce, přesně jak to máte vy… jen by mne zajímalo, jestli jsou tepelné a případně další vlastnosti(přístup pro hlodavce např.) srovnatelné,lepší nebo horší, oproti tomu když je na vnitřní staně na balíku hliněná omítka …. případně jaký je rozdíl cenový a rozdíl v pracnosti těchto dvou řešení …
    a protože jsme opravdu milovníci dřeva a chtěli bychom mít domek dřevěný i z venku, tak by nás zajímalo, jestli lze balíky zvenku zaklopit také dřevem(prkna,fošny,palubky,..atd) ? A jaká by byla ideální skladba ? Předpokládám balík zatáhnout hlínou a přesto dřevo, ale nevím, zda je mezi hlínou a dřevem nutná větraná mezera, či může dřevo přijít rovnou na hlínu ….?
    děkuji a krásný den !
    Vladimír

  22. igor napsal:

    ahoj, paradni domek…
    Zaujalo mne reseni kamen. Respektiveizolace za kamny. Je tam jen plech, nebo je pod nim jeste dalsi vrstva izolace? Ty jotuly asi dost salaji…
    Budu to nyni taky v drevostavbe resit. A takto jednoduchr reseni by se mi libilo.

    • Honza napsal:

      Ahoj Igore,

      je to jednoduché. Ano, za plechem je izolant a to proudící vzduch. Plech se nesmí dotýkat palubek! Za plechem je cca 4 cm mezera, kterou proudí vzduch a zamezí ohřátí palubek. Bez ohledu na sálavost kamen, jsou palubky studené. Dole a nahoře musí být mezera otevřená. Plech musí také přesahovat kamna směrem dolů i nahoru. Jako vymezovače používám dřevěné špalíky, nebo se dá použít třeba hliníková trubička, nebo tak.

      Pěkný večer přeje Honza

  23. Martin Vesely napsal:

    Dobry vecer,
    na jare mame zacit stavet kruhovy slamovo hlineny rodiny dum 1p. Prevazne svepomoci, co zvladnu a nekde se naucim. Jsme z Plzne. Pisete v nejakem clanku ze jste schopen prijet pomoct stavet dum. Prosim jakou mate hodinou sazbu atd?
    Potreboval bych partaka na stavbu.
    Dekuji za odpoved Martin Vesely.

    • Honza napsal:

      Dobrý den Martine,
      je mi to líto, ale mam rozběhlou práci na slamácích na klíč, takže na práci s někým mi už nezbývá prostor. Dávám tomuto přednost. Moje hodinová sazba je totiž na takovou práci příliš vysoká, takže pracuji s vlastní skupinou pracovníků. Můžu ale Přijet na nějaký den či dva na instruktáž. Takový soukromý WS. V tomto případě je sazba 500,-/h a 7,-/Km.

      Pěkný zbytek dne přeje Honza

  24. Jan Sup napsal:

    Dobrý den,

    velmi mě zaujala možnost si postavit podobný, byť menší dům jako víkendovou chatu. Chtěl bych se zeptat, zdali je takový dům nějakým způsobem chráněn proti ohni, neboť teoretická možnost nehody či vandalismu vyloučit nemohu.

    Děkuji,
    s pozdravem,

    J.S.

    • Honza napsal:

      Dobrý den,

      dům proti požáru je chráněn pouze plotem a vědomím nakládáním s riziky. Jinak sláma ničím napuštěná není. Je ale možné ji zakrýt dřevěným obkladem, aby vandaly nelákala a nebo omítnout omítkou, viz jiné články na webu.

      Pěkný den přeje Honza

  25. Jana napsal:

    Dobrý den, předně bych Vám ráda vysekla poklonu za tak krásný dům :)… Píšete, že stavíte slaměné domy s vlastní partou. Chtěla bych se zaptat, na kolik vyjsou Vaše služby? Uvažujeme s mužem o stavbě slaměného domu, ovšem jsme pracovně vytíženi a čas máme jen během víkendů. Zajímala by nás přibližná cenová kalkulace pro stavbu pouze dřevěného skeletu a druhá varianta skelet + obložení slámou. (Dům by měl stát na Beounsku, proporčně podobný jako ten Váš jen s většími prosklenými plochami)

    Děkuji Vám za Váš čas 🙂
    Jana

    • Honza napsal:

      Dobrý večer Jano,

      bohužel, tuhle kalkulaci jsem ještě nikomu nedělal a navíc nerad pouštím do prostoru obecné informace, protože to může být zavádějící. Jinak cena domu na klíč přijde ve standardu kolem 7000 Kč/m3 obestavěného prostoru (objem domu) bez DPH. Dílčí věci ze stavby jsou možné v mezerách pilotních realizací, které mám až do září 2020. Je to potřeba probrat a načasovat. Stavím jeden dům ročně cca 7-9 měsíců podle velikosti domu.

      Zdraví Honza

Napsat komentář: Honza Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.